negativní-pozitivní emocePsychologický zpravodaj – červen 2015

Myslíte, že negativní emoce jsou opakem pozitivních?

Že když se člověk zbaví strachu nebo deprese, je pak spokojený?

Na první pohled se zdá, že v obou případech musí znít odpověď „ano“. Jenže nezní. V dnešním Zpravodaji si vysvětlíme překvapivý fakt ohledně pozitivních a negativních emocí.

K čemu nám vlastně jsou emoce? Vy, kteří jste četli 10 tajemství psychické imunity (nebo jinou psychologickou literaturu), to víte. Emoce hodnotí a radí: Tohle je dobré, tamto je špatné. Tohle vyhledávej, tamtomu se vyhni.

Všechny emoce jsou z tohoto pohledu legitimní a pravdivé (jejich projevy se samozřejmě ale učíme kultivovat).

Pokud jde o druhy emocí, můžeme je dělit mnoha způsoby; klasikou je dělení na pozitivní a negativní emoce. A tady to začíná být zajímavé.

Intuitivně máme za to, že pozitivní je opakem negativního. Mnoho terapeutů zná ovšem tento podivný efekt: Přijde za nimi klient s depresivní náladou, terapie se povede a člověk se smutku zbaví. Je pak veselý? Teoreticky by měl být, vždyť veselost je opakem smutku.

Jenže není. Často spíš působí jako prázdný. To, že se zbavíte smutku, automaticky neznamená, že budete veselí a v pohodě.

To, že zmizí negativní emoce, ani náhodou neznamená, že místo ní přijde emoce pozitivní.

Z toho všeho plynou dva praktické důsledky:

  1. MĚLI BYCHOM SE NAUČIT FUNGOVAT I S NEGATIVNÍMI EMOCEMI

Samozřejmě se člověk vždycky snaží negativní emoce minimalizovat, což je v pořádku, ale ne vždy to jde a když už ano, může to docela trvat.

Negativní emoce nesou také cenné informace: smutek informuje o ztrátě (díky smutku můžeme docenit, jaká ztráta nás potkala), hněv o nespravedlnosti, strach o nebezpečí a podobně.

Myslíte, že se piloti stíhaček učí, jak se v krizových situacích (třeba ve střemhlavém pádu) nebát? Omyl. Ti nejlepší se učí, jak bezvadně fungovat i ve strachu. To je nejperspektivnější přístup: prášky nebo nějaké techniky k překonání strachu mohou selhat, ale když pilot zvládá krizovou situaci i ve stavu strachu, víc už nepotřebuje.

Můžete současně pociťovat strach i odhodlání, smutek i nadhled – na pozitivní emoce nemusíte čekat, až se zbavíte negativních.

  1. MĚLI BYCHOM SE NAUČIT AKTIVNĚ KULTIVOVAT SVÉ POZITIVNÍ EMOCE

Pozitivní emoce nepřicházejí vždycky jen tak samy: radost, štěstí, naplnění, pocit smysluplnosti… Často máme dojem, že se stačí zbavit problémů a tohle všechno pak přijde samo. Ale znáte to určitě sami, takhle to prostě není.

Pozitivní emoce a překážky, kterým v životě čelíme, jsou na sobě do určité míry nezávislé. Potřebujeme se naučit, jak si opatřovat pozitivní emoce.

Cest k pozitivním emocím je hodně: tělesný pohyb, pomoc někomu, vděčnost, kontakt s přáteli, soupis tří dobrých věcí a mnoho dalších. (Začít se dá třeba tím, že si každý večer sepíšete tři věci, které byly ten den dobré, které se vám povedly – tento postup, jak bylo výzkumně dokázáno, snižuje u válečných veteránů výskyt deprese a zlepšuje jejich spokojenost s neuvěřitelnou efektivitou).

Nejdůležitější je tohle:

Můžeme být spokojení, i když máme hromadu problémů.

Shrnuto: Emoce informují a radí. Všechny jsou v pořádku. Negativní emoce nejsou vždy opakem pozitivních. Když se zbavíme smutku, nebudeme automaticky veselí. Můžeme ale být spokojení i uprostřed potíží. Jde se to naučit.

Právě na rozvoj pozitivních sil v člověku se dlouhodobě zaměřuju i já. Chystám v tomto ohledu několik novinek – vše se včas dozvíte, když i po tomto Zpravodaji zůstanete v mém mailing-listu:)

Přeju Vám hezký začátek prázdnin

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Bavte se a sdílejte: