Michaela Peterková

VEZMI ZA RUKU SVŮJ STÍN – JAK SE ZA SEBE NESTYDĚT 🖤🩻

Jak žít se svými nedostatky? Se studem za ně?

🔊 Nádherný postup podle Phila Stutze si pusťte tady:

📃 Chcete pracovní list se shrnutím a cvičeními? Přidejte se k mé komunitě 🦉 – za vlídné měsíční předplatné dostanete nejen pracovní list, ale i pravidelnou prémiovou dávku psychologie. A ještě podpoříte mou práci 💙 >>> Pokračování textu >>>

Číst dál
dýchání

O dechu

newsletter ze sprna 2019

Hezký den! Jak se Vám dnes dýchá?

A proč se tím vůbec zabývat? Dýchání je přece automatické a vzduchu si vážíme tak málo, že o ignorovaném člověku říkáme „On je pro mě vzduch“. (Napadá mě, že lidi z ponorek nebo Mezinárodní vesmírné stanice to neříkají, nebo jestli, tak v úplně opačném významu.) >>> Pokračování textu >>>

Číst dál

MUSÍM! NESMÍŠ! Aneb Jak na pořádný stres

(newsletter z května 2019)

„Jak to jako myslíš, že přijdeš pozdějc!? To nemyslíš vážně!“

„To je ale hrozný, zas ta kolona, já se zblázním!“

„Jestli se mi to zas nepovede, jsem fakt úplně k ničemu.“

Podobné myšlenky, ať už vyslovené nebo „jen“ myšlené, jsou vstupenkou do zóny úzkosti, nervů a nespokojenosti. Dám vám dnes návod, jak na ně.

Pokud chcete zažívat nespokojenost se sebou, druhými a světem kolem, jedna z nespolehlivějších
cest k ní je cesta nároků, nejlépe nároků přehnaných. Tyto nároky mají jednu společnou věc – obsahují nějaké to „musení„:

Já musím (v tomhle uspět, i kdyby nevímco)
Ty musíš (být doma, když já to chci)
On musí (vždycky pozdravit (i když mě přehlédne))
Ona musí (okamžitě a natrvalo zmizet) (bradavice)
Ono musí (být k sehnání) (máslo v akci)

My musíme (řešit všechno v klidu a s nadhledem)
Vy musíte (jednat s námi s patřičným respektem)
Oni musí (všechno zařídit k mé spokojenosti)

A jestli ne, tak to teda ne, to bude hrůza, konec, zblázním se.

I v úvodních výrocích je vždy nějaké to MUSÍ (nebo jeho siamské dvojče NESMÍ). Zkuste si je v nich najít, než budete číst dál.

Třeba takhle:

„Jak to jako myslíš, že přijdeš pozdějc!? To nemyslíš vážně!“ > Ty prostě musíš přijít normálně! / Nesmíš přijít později.

„To je ale hrozný, zas ta kolona, já se zblázním!“ > Ta kolona tady nesmí být! Mám přece nárok
projet plynule.

„Jestli se mi to zas nepovede, jsem fakt úplně k ničemu.“ > Musím to zvládnout, jinak jsem
k ničemu.

Všelijaká naše MUSÍ / NESMÍ se vztahují k nám samým, ke druhým lidem, nebo ke světu. Jsou
to přehnané požadavky a jejich splněním podmiňujeme svou existenci a spokojenost. Když je budete používat často a v řádné síle, pocítíte vlastní nedostatečnost, pohrdání druhými a naprostou nespokojenost se stavem věcí vezdejších.

Jenom bábovky, co to nevydrží a chtějí se cítit líp, změní tyto nároky na preference:

„Byla bych radši, kdybys přišel dřív, ale pokud to nejde, zařídím se podle toho.“

„Kolona, nepříjemná věc. Ještě že s sebou mám čtení, nějak to vydržím.“

„Udělám všechno pro to, aby se mi to povedlo. Když to nevyjde, naštve mě to, ale asi to nebude konec světa.“

A vůbec si hlídají, o čem všem si myslí, že to musí nebo nesmí být, protože toho je ve skutečnosti strašně málo.

Jsou i rozumná MUSÍM – Musím donést nemohoucí mámě oběd, Musím pozorně řídit, Nesmím krást šampony. Tyto rozumné příkazy/zákazy se týkají oblastí jako je přežití (sebe a druhu) a v té souvislosti
základních (skutečně jen základních) společenských norem.

Ale těmito nuancemi si nekomplikujte život, a pokud chcete v bahýnku nespokojenosti honit své pochodující nervy, cpěte MUSENÍ, kam to jen půjde – a ono to půjde 😉

Poslední květnový a důkladně zalitý pozdrav (spolu s pár odkazy níže) posílá

Michaela Peterková >>> Pokračování textu >>>

Číst dál
mikrobiota

Mikrobiota a střevní mozek

(newsletter z května 2019)

Hezký den

– a hezký den komu všemu vlastně? Určitě Vašemu „já“, pak třeba ještě všem Vašim buňkám, které tvoří Vaše tělo a nejméně z části i to „já“, a abych na nikoho nezapomněla, tak přeju ještě hezký den všem hodným živým tvorům, které na Vás a ve Vás bydlí. Těmi myslím zejména bakterie na kůži a sliznicích. >>> Pokračování textu >>>

Číst dál

Jak slunce zahání depresi a jiné nemoci

(Newsletter z března 2019)

Hezký den!

Nebo spíš „Hezký den D!“, protože právě o D je tento Psychologický zpravodaj.

Když píšu texty a poznámky pro svou interní potřebu, používám velké „D“ jako zkratku pro depresi a odvozená slova. Pokud se budeme bavit o minerálech a vitamínech, dostane  písmeno D jiný význam. Který ovšem s depresí úzce souvisí. >>> Pokračování textu >>>

Číst dál