Jedna z verzí Kantova kategorického imperativu zní: „Jednej podle té maximy, od níž můžeš současně chtít, aby se stala obecným zákonem.“
Kant nás tímto vyzývá k zamyšlení, zda směrnice našeho jednání je platná i pro ostatní a zda je obecně akceptovatelná. Při hodnocení vlastního jednání bychom si měli položit asi takovou otázku: Kdyby každý chtěl udělat/udělal to, co já, byl by svět ok?
Kategorický imperativ obecně je předpis, příkaz k nějakému jednání. Od hypotetického imperativu, který obsahuje nějakou podmínku (pokud chceš x, udělej y), se liší právě svojí bezpodmínečností.
PhDr. Michaela Peterková
www.psyx.cz
Doporučuji:
Online test cizích slov – Znáte cizí slova? (zdarma)
Online kurz základů psychologie – Moderní výuka psychologie z pohodlí domova
Aby teleologické myšlení fungovalo na úrovni „závislých“, expresivních, které nakonec drží ty „bezkoncepční“ na místě. Dá se to udělat?
Prosím rozveďte poněkud svou myšlenku;)
MP