psychologie
Kdo za to může? Spravedlnost po lidsku
Psychologický zpravodaj – únor 2014
Člověk mnohdy hodnotí a jedná na základě určitých vnitřních šablon, o jejichž existenci nemá nejmenší tušení. V tomto zpravodaji bych Vás ráda seznámila s dvěma šablonami, které způsobují, že se občas chováme k druhým lidem dosti nespravedlivě.
Iluze Margaret Tchatcherové
Uvidíte zajímavou zrakovou iluzi, která dokazuje, že naše vnímání nám neposkytuje přesné informace o okolním světě. Vnímání totiž někdy realitu dotváří a přetváří.
Doktor mozek (e-book zdarma)
Michaela Peterková: Doktor mozek
Také chcete umět ovlivnit svou náladu, aktivitu, bolest, inspiraci a empatii? Jde to – přirozeně, nechemicky a jednoduše. V knížce Doktor mozek se dozvíte, jak na to.
Morální vývoj – jak posuzujeme dobro a zlo
Klíčovým problémem morálky je otázka „dobra“ a „zla“, resp. „správného“ a „špatného“. Filozofie, resp. etika řeší problém morálky snad po celou dobu od svého vzniku s tím, že se zaměřuje spíše na to, jak by lidé jednat měli. Psychologie se zase snaží zjistit zejména to, proč lidé jednají tak, jak jednají.
Ego-obranné mechanismy
Obranné mechanismy zná a používá nejspíš každý z nás. Příklad: Usilujeme o získání pro nás velmi prestižního pracovního místa, zúčastníme se výběrového řízení a pak nám přijde oznámení, že jsme nebyli úspěšní a místo bude obsazeno někým jiným. Možnou reakcí je zamyšlení se a přiznání si nějakého nedostatku s tím, že na jeho odstranění zapracujeme, abychom příště uspěli lépe. Nebo si řekneme něco v tom smyslu, že jsme o to místo zas až tak nestáli, protože je to daleko, nebo že tam je divný šéf a stejně nenabízeli kdovíjaký plat … takže se vlastně vůbec nic nestalo, když to nedopadlo. Reakce tohoto druhého typu odpovídá použití obranného mechanismu.
Ublížíte na povel?
Přibližně před 50 lety zrealizoval Stanley Milgram experiment zaměřený na výzkum krutosti a poslušnosti, čímž si mimo jiné zajistil místo ve většině učebnic psychologie. I přes některé připomínky zejména etického charakteru se tento experiment stal klasikou a je stále velmi inspirativní. Milgrama zajímalo, zda lidé dokáží „na povel“ ublížit někomu jinému, koho vůbec neznají (na rozdíl od ubližování z nenávisti k někomu konkrétnímu). Co byste řekli – jsou krutost a agresivita výsadou nějak specificky disponovaných lidí, nebo jsou takových činů schopni i lidé „slušní“, „normální“ – pokud se jim poručí?