Ahoj, dobrý den,
dílo se zadařilo a právě jste si úspěšně přihlásil/a odběr psychologického zpravodaje Psychověci. Nic nestojí (snad si ovšem toto spojení nezaslouží předložku „Za“😉. No, posoudíte sami). Posílám ho v závislosti na invenci a touze cosi sdělovat, což nastává asi jednou za týden.
V mezičase, pokud máte chuť, Vám předkládám čtení o technikách, které Vás možná občas donutí udělat něco, co vlastně nechcete.
A vlastně ještě – pokud jde o minulé psychologické zpravodaje, ty si můžete přečíst na michaelapeterkova.cz
::::::::::::::::::
Umíte poznat manipulaci?
Pokud ano, pak máte šanci se jí ubránit. Bývá docela fajn tohle umět, protože asi nikdo se nechce nechat vodit ostatními jako loutka. Dočtete se tady o dvou často používaných přesvědčovacích technikách.
Tož ta první. Víte, co udělá Váš vychytralý kamarád Pepa, když od Vás chce půjčit tisícovku a přitom tuší, že mu asi nebudete chtít vyhovět? Řekne si o dvacet tisíc.
Je to stejné, jako když nějaký hoch z průzkumu veřejného mínění osloví kolemjdoucího, zda má půl hodiny čas na vyplnění dotazníku. Půl hodiny? Mamma mia! Samozřejmě nemá. „Nevadí, tak vás aspoň prosím o zodpovězení těchto sedmi otázek, je to jen minutka.“ Minutka? To už přece jde… oproti té půl hodině. Pracovník té agentury pro výzkum mínění má takhle mnohem větší šanci, že mu na to ten kolemjdoucí kývne, než kdyby ho požádal o minutu času hned zpočátku. S vyplněním dlouhého dotazníku nepočítá, to by byl velký nadstandard; jemu šlo od začátku právě o těch sedm otázek. Tak jako Pepovi o těch tisíc korun.
Tato technika se označuje jako „dveře ve tváři“ – člověk je omráčen (prásknut dveřmi) nadměrným požadavkem a nakonec s úlevou (a někdy bohužel i vděčností) vyhoví požadavku menšímu.
Teď jste si možná vzpomněli, že jste se setkali i s opačným postupem: Pepa začne na stovce, pak si vzpomene, že vlastně potřebuje ještě něco, takže by to spravila pětistovka, „A jo! Vlastně ještě musím koupit někomu lahev vína k narozeninám, hele, půjč mi radši tisícovku“. Jako ty jezinky z pohádky o Budulínkovi – Jen dva prstíčky si ohřejeme a hned zase půjdeme. Pepovi šlo o tisícovku, jezinkám rovnou o Budulínka (tady byla přesvědčovací technika završena únosem). Asi každý se setkal s lovci zákazníků, kteří začínají „Jenom vám tady něco ukážu“, a nakonec je z toho půlhodinový výslech, přednáška a prodejní masáž.
Tomuhle postupu se říká „noha ve dveřích“ – na začátku je malý požadavek (dveře pootevřené na šířku boty), kterému není problém vyhovět, ale který se postupně zvyšuje až k cílovému stavu (dveře se otvírají).
Dá se namítnout: Snižovat velký požadavek nebo zvyšovat malý? K čemu to? Proč to teda neříct rovnou?
Rovnou to lze říct tehdy, když máte velkou naději na úspěch. Tyto manipulativní přesvědčovací techniky se používají, když přímý postup k cíli nevede. A fungují; nejvíc na ty, kteří je neznají. Někdy dokážou být dokonce ovšem i roztomilé, člověk musí skutečně obdivovat druhého, který s nimi obratně žongluje. Taky když Pepovi rádi půjčíme, tak ať si u toho klidně trochu zamanipuluje, máme ho rádi i s tím a třeba si takový rozhovor i pěkně užijeme. Ovšem jestliže je Pepa bídák a chce nás jen připravit o čas, energii nebo spokojenost, zaslouží si být prokouknut a odehnán.
Mějte se hezky!
Michaela Peterková
_______________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy