Společně se svým partnerem dostáváte i jeho rodiče. To, jestli s nimi vyjdete nebo ne, se hodně projeví i na vašem partnerském i manželském vztahu.

Dva příběhy ze života

Příběh z poradny: Mladá žena, říkejme jí třeba Alice, si stěžuje na tchýni, která jí neustále radí, jak se má starat o malého syna, jak si zařídit dům a samozřejmě i jak má pečovat o svého manžela Petra. Tchýně i tchán jim kontrolují pohyby na bankovním účtu a upozorňují svého syna na „zbytečné utrácení“ jeho manželky. Alice s Petrem jsou na tchýni a tchánovi závislí – bydlí v domě, na který jim oni dali peníze, Petr pracuje v jejich firmě. Petr si nedovolí jít proti svým rodičům; bojí se, že kdyby jim například znemožnil chodit na jeho internetové bankovnictví, urazili by se. Petr je z jedné strany pod tlakem svým rodičů, z druhé strany „to schytává“ od své nešťastné manželky. Prognóza vztahu je špatná.

Jiný příběh, tentokrát z jednoho semináře: Stejně jako předchozí dvojice nemá ani Lucka s Jardou ideální vztah s Jardovou matkou. Bydlí ale ve svém a hlavně: Jarda jednoznačně stojí za svou manželkou. K rodičům se chová slušně, ale jasně jim naznačil, že si s Luckou budou dělat věci po svém. Prognóza vztahu je velmi dobrá.

Nejlepší je nenechat problémy vůbec vyvinout

• pořiďte si vlastní bydlení
• stanovte hranice a dělejte si věci po svém
• pokud k vám chodí bez ohlášení jak domů, přijďte jim jednou otevřít nazí
• respektujte povahu tchýně a tchána
• chovejte se k nim zdvořile a s taktem
• nestěžujte si na ně manželovi
• chvalte, co dělají dobře
• zajímejte se o ně, jejich názory a zkušenosti
• nepřipusťte soutěžení s tchýní o to, která líp vaří, žehlí a podobně – nedá se vyhrát
• nedorozumění okamžitě vyjasňujte
• v případě problémů buďte ten/ta, kdo má víc rozumu a spor nehrotí

Nejpodstatnější věc

Nejdůležitější je tohle: Manžel musí stát za svou manželkou. Samozřejmě to neznamená, že odvrhne své rodiče; k těm si zachová pěkný vztah. Ale udělá to, co píše i nejvydávanější kniha všech dob: jakmile dospěje, opustí své rodiče a založí si svou rodinu. Tato rodina se pro něj stane číslem jedna.

Petr z prvního příkladu je typický mamánek, který se neosamostatnil. Přestože je to zdravý, mladý muž, bojí se postavit na vlastní nohy a nechává se zabezpečovat svými rodiči (kteří bohužel nemají dost rozumu na to, aby dávali nezištně a neměli pocit, že jim jejich dary dávají mandát zasahovat svému synovi do života). Takový mamánek, který podléhá své matce, si zaslouží soucit, ale nikoli manželku.

PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz