Dobré vztahy s tchýní

Společně se svým partnerem dostáváte i jeho rodiče. To, jestli s nimi vyjdete nebo ne, se hodně projeví i na vašem partnerském i manželském vztahu.

Dva příběhy ze života

Příběh z poradny: Mladá žena, říkejme jí třeba Alice, si stěžuje na tchýni, která jí neustále radí, jak se má starat o malého syna, jak si zařídit dům a samozřejmě i jak má pečovat o svého manžela Petra. Tchýně i tchán jim kontrolují pohyby na bankovním účtu a upozorňují svého syna na „zbytečné utrácení“ jeho manželky. Alice s Petrem jsou na tchýni a tchánovi závislí – bydlí v domě, na který jim oni dali peníze, Petr pracuje v jejich firmě. Petr si nedovolí jít proti svým rodičům; bojí se, že kdyby jim například znemožnil chodit na jeho internetové bankovnictví, urazili by se. Petr je z jedné strany pod tlakem svým rodičů, z druhé strany „to schytává“ od své nešťastné manželky. Prognóza vztahu je špatná.

Jiný příběh, tentokrát z jednoho semináře: Stejně jako předchozí dvojice nemá ani Lucka s Jardou ideální vztah s Jardovou matkou. Bydlí ale ve svém a hlavně: Jarda jednoznačně stojí za svou manželkou. K rodičům se chová slušně, ale jasně jim naznačil, že si s Luckou budou dělat věci po svém. Prognóza vztahu je velmi dobrá.

Nejlepší je nenechat problémy vůbec vyvinout

  • pořiďte si vlastní bydlení
  • stanovte hranice a dělejte si věci po svém
  • pokud k vám chodí bez ohlášení jak domů, přijďte jim jednou otevřít nazí
  • respektujte povahu tchýně a tchána
  • chovejte se k nim zdvořile a s taktem
  • nestěžujte si na ně manželovi
  • chvalte, co dělají dobře
  • zajímejte se o ně, jejich názory a zkušenosti
  • nepřipusťte soutěžení s tchýní o to, která líp vaří, žehlí a podobně – nedá se vyhrát
  • nedorozumění okamžitě vyjasňujte
  • v případě problémů buďte ten/ta, kdo má víc rozumu a spor nehrotí

Nejpodstatnější věc

Nejdůležitější je tohle: Manžel musí stát za svou manželkou. Samozřejmě to neznamená, že odvrhne své rodiče; k těm si zachová pěkný vztah. Ale udělá to, co píše i nejvydávanější kniha všech dob: jakmile dospěje, opustí své rodiče a založí si svou rodinu. Tato rodina se pro něj stane číslem jedna.

Petr z prvního příkladu je typický mamánek, který se neosamostatnil. Přestože je to zdravý, mladý muž, bojí se postavit na vlastní nohy a nechává se zabezpečovat svými rodiči (kteří bohužel nemají dost rozumu na to, aby dávali nezištně a neměli pocit, že jim jejich dary dávají mandát zasahovat svému synovi do života). Takový mamánek, který podléhá své matce, si zaslouží soucit, ale nikoli manželku.

PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *