(Newsletter z října 2018)
Hezký den!
Dnešní Zpravodaj bude o důležité věci, která může být právě tak hodně příjemná,
jako nepříjemná, bez které chřadneme a které se mnoha lidem nedostává.
Přijdete na to, co společného mají následující situace?
:: Opice vzájemně se přehrabující v srsti
:: Důvěra mezi partnery
:: Výroba tepla
:: Objetí při opětovném shledání s dobrým kamarádem
:: Hlazení psa
Je to potřeba, kterou máme hluboko v sobě.
Vlastní je i našim zvířecím spolupozemšťanům.
Chybí v elektronické komunikaci.
A vůbec nám dnes často chybí.
Už to asi máte, tak jen pro jistotu: je to dotek.
Dotek má různé formy, například „velkoplošné“
tisknutí se na sebe při intimním soužití, polibek, ale dotek je i vzít někoho
kolem ramen, za ruku či za předloktí, objetí, pohlazení, letmý dotyk…
(Řeč je tu o doteku příjemném. Po takovém obvykle toužíme. Pokud je nám ale
někdo nesympatický, je naopak extrémně nepříjemné, dotkne-li se nás. Přece jen
– dotek je narušením prostoru, který považujeme za velmi osobní.)
Několik zajímavostí o doteku:
:: při fyzickém kontaktu s druhým se nám v mozku vyplavuje oxytocin, tzv. hormon důvěry připoutávající nás k těm, které máme rádi
:: číšníci, kteří se i jen zcela letmo dotknou svých hostů, dostávají větší dýško než jejich zdrženliví kolegové
:: z experimentů na zvířatech vyplynulo, že mláďata do určité míry upřednostňují příjemný fyzický kontakt před potravou, a že intenzivní olizování matkou produkuje psychicky stabilní a odolné jedince
:: žádost o něco doprovozená dotekem má větší šanci, že jí bude vyhověno
Samozřejmě jako všechno, i potřeba dotyků a jaké jsou nám ne/příjemné, je velmi individuální záležitost. Někdo je mazel celý život, někdo je v tomto směru odtažitý. Pokud tím netrpí, je to zcela v pořádku.
Obecně ale platí, že děti během svých raných let potřebují „vyhladit„, aby se jim dál v životě dobře vedlo. Protože tyhle děti máme všichni stále v sobě, jen obalené různě silnou vrstvou zkušeností, zůstává v nás potřeba fyzického kontaktu stále aktivní. Není-li naplněna, chřadneme a zatvrdíme se nebo hledáme náhradní uspokojení, například v hromadění nepotřebných věcí. Vřelé partnerské vztahy jsou denně syceny doteky. A ještě jeden argument pro prakticky založené duše: díky intenzivním dotekům ušetříte za topení.
Téma „dotek“ už asi není nutno dále probírat. Všichni víme, o co jde. V tomto Zpravodaji jsem vám chtěla tuhle stránku lidské existence hlavně připomenout – protože sice všichni víme, o co jde, ale mnozí z nás na ni taky pod vlivem jiných možností zapomínají. Pak jim něco v životě chybí a možná už ani nepřijdou na to, co to je.
Přeju Vám, ať se máte s kým osahávat,
Michaela Peterková
———————————
PhDr. Michaela Peterková
www.psyx.cz
