Michaela Peterková: CO TO S NÍ(M) JE?
Knížka o dětských psychických a výchovných problémech zdarma ke stažení
Pokud se staráte o děti a zajímá vás oblast jejich psychiky, je tahle knížka přesně pro vás. Tady si ji můžete zdarma stáhnout. Knížka je ve formátu pdf, takže ji přečtete na počítači, tabletu, mobilu i ve čtečce, nebo si ji můžete vytisknout. Pro získání knížky prosím zadejte svůj e-mail:
Představte si závody v běhu: Jednotliví závodníci čekají na čáře na startovní výstřel, po němž vybíhají. Někteří zvládnou odstartovat dobře a jsou vpředu; jiní tak úspěšní nebyli – někdo třeba na startu „zaspal“, jiný zakopl nebo dokonce spadl a další špatně našlápl a vykloubil si kotník. Někteří smolaři se dokážou vzpamatovat a skupinu vpředu startovního pole dohnat, některým se to však nepodaří.
Psychologický zpravodaj – únor 2014
Člověk mnohdy hodnotí a jedná na základě určitých vnitřních šablon, o jejichž existenci nemá nejmenší tušení. V tomto zpravodaji bych Vás ráda seznámila s dvěma šablonami, které způsobují, že se občas chováme k druhým lidem dosti nespravedlivě.
Uvidíte zajímavou zrakovou iluzi, která dokazuje, že naše vnímání nám neposkytuje přesné informace o okolním světě. Vnímání totiž někdy realitu dotváří a přetváří.
Klíčovým problémem morálky je otázka „dobra“ a „zla“, resp. „správného“ a „špatného“. Filozofie, resp. etika řeší problém morálky snad po celou dobu od svého vzniku s tím, že se zaměřuje spíše na to, jak by lidé jednat měli. Psychologie se zase snaží zjistit zejména to, proč lidé jednají tak, jak jednají.
Jedna z verzí Kantova kategorického imperativu zní: „Jednej podle té maximy, od níž můžeš současně chtít, aby se stala obecným zákonem.“
Obranné mechanismy zná a používá nejspíš každý z nás. Příklad: Usilujeme o získání pro nás velmi prestižního pracovního místa, zúčastníme se výběrového řízení a pak nám přijde oznámení, že jsme nebyli úspěšní a místo bude obsazeno někým jiným. Možnou reakcí je zamyšlení se a přiznání si nějakého nedostatku s tím, že na jeho odstranění zapracujeme, abychom příště uspěli lépe. Nebo si řekneme něco v tom smyslu, že jsme o to místo zas až tak nestáli, protože je to daleko, nebo že tam je divný šéf a stejně nenabízeli kdovíjaký plat … takže se vlastně vůbec nic nestalo, když to nedopadlo. Reakce tohoto druhého typu odpovídá použití obranného mechanismu.
Že se pojem erotomanie používá jako označení pro nadměrnou touhu po sexuálních aktivitách, je všeobecně známé. Má však ještě jeden význam – jde o bludnou představu a její projevy: Jedinec postižený erotomanií je přesvědčen, že je intenzivně milován někým jiným; toto přesvědčení je však mylné a objektivně nepodložené.
Spánek je základní biologickou potřebou člověka; je opakem bdění a přestože subjektivně jde o dobu klidu a odpočinku, pro naše tělo to platí jen částečně. Z hlediska nervové soustavy je spánek vysoce aktivním dějem. Je charakterizován minimálním výskytem pohybů těla, sníženou reaktivitou na zevní podněty, reverzibilitou (tj. přechází k bdění) a střídáním spánkových epizod. Většina dospělých lidí spí 7-8 hodin denně s tím, že zde existují značné rozdíly a za normální rozpětí se považuje cca 4-11 hodin.
Přibližně před 50 lety zrealizoval Stanley Milgram experiment zaměřený na výzkum krutosti a poslušnosti, čímž si mimo jiné zajistil místo ve většině učebnic psychologie. I přes některé připomínky zejména etického charakteru se tento experiment stal klasikou a je stále velmi inspirativní. Milgrama zajímalo, zda lidé dokáží „na povel“ ublížit někomu jinému, koho vůbec neznají (na rozdíl od ubližování z nenávisti k někomu konkrétnímu). Co byste řekli – jsou krutost a agresivita výsadou nějak specificky disponovaných lidí, nebo jsou takových činů schopni i lidé „slušní“, „normální“ – pokud se jim poručí?