Iluze Margaret Tchacherové I |
| zpět na rozcestník článků |
Michaela Peterková Zde uvidíte zajímavou zrakovou iluzi, která je důkazem faktu, že naše vnímání je navýsost aktivní proces, nikoli jen přímé zprostředkování údajů o světě. Aby člověk mohl zdárně fungovat ve svém prostředí, potřebuje mít k dispozici jistou sumu informací o něm. Celý život informace přijímáme, vyhodnocujeme je a podle toho jednáme. Vnímání je proces, v němž se smyslová data přeměňují na vjemy. Např. na sítnici oka dopadne elektromagnetické záření o vlnové délce 520 nm - tolik fyzika. Toto záření se ještě v oku složitým způsobem mění na elektrický signál; ten putuje do zadní části mozku, speciálně uzpůsobené k vidění, a výsledkem je vjem zelené barvy. Ve vnímání nejde o pasivní kopírování informací z okolí do mozku, nýbrž o kopmlexní a - co je nejdůležitější - aktivní konstrukci vjemů z příchozích fragmentů. Vnímání některých jevů se učíme a existují rovněž jevy, pro jejichž vnímání máme určitý vrozený základ. Jedním z takových objektů je lidský obličej - experimentálně bylo prokázáno třeba to, že člověk už jako novorozeně upřednostňuje lidský obličej před jinými podněty a že je-li mu prezentován obličej, kde např. nos je nahoře a oči dole, ignoruje ho ve prospěch obličeje, kde jsou všechny části na svém místě. O důležitosti lidského obličeje jako objektu vnímání svědčí skutečnost, že pro jeho rozpoznávání máme v pravé mozkové hemisféře speciálně vyhrazenou oblast. Je-li tato oblast poškozena, projeví se to u dotyčného jedince jako porucha zvaná obličejová agnozie (prosopoagnozie), tedy neschopnost rozpoznávat tváře. Níže na obrázku vidíte Margaret Tchacherovou, tedy přesněji vidíte iluzi Margaret Tchacherové - opravdu to na první pohled vypadá jako její fotografie vzhůru nohama, ale povšimněte si, že oči a ústa jsou převráceny o 180°. Klikněte a se fotka otočí ...  |
| zpět na rozcestník článků |
