Chyba, kterou děláme skoro všichni. Naše škoda.

(Newsletter z listopadu 2018)

Hezký den!

Dovedete si představit, jak by bylo Jaromíru Jágrovi, kdyby musel pracovat v bance?

Jak by se cítila Matka Tereza coby burzovní spekulantka?

Oba by se museli učit věci, které by pro ně byly těžké. Nevyužívali by své přirozené schopnosti a sklony. V těchto činnostech by nebyli dobří. A spokojení? O tom se už vůbec nemusíme bavit.

Přesně tohle ale často děláme:

Musím se cvičit v klidu a trpělivosti, jsem hrozně temperamentní.“

V přírodopisu jsi dobrej, s tím nebudeme ztrácet čas. Budeš se učit matematiku, protože ti nejde!“

Já tak nerad mluvím před lidmi. Raději bych si někde o samotě četl knížku. Když ale musím…“

To poslední si mimochodem posteskl T. G. Masaryk. Jenže on to, že dělá něco, pro co není disponován, bral jako nutnost při službě vlasti. My k tomu máme málokdy nějaký vznešený důvod. Prostě často zdůrazňujeme, co nám nejde, a zanedbáváme, co by nám šlo. Asi ze zvyku, z výchovy nebo proto, že si prostě myslíme, že to tam má být.

Nemá. Je nám lépe, když používáme a rozvíjíme schopnosti, v nichž jsme přirozeně dobří. Které máme rádi. Jako JJ hokej a Matka Tereza soucit. Temperamentnímu člověku bude líp, když bude celé dny něco zařizovat, než když bude pájet titěrné drátečky. Jsou na to i výzkumy, které říkají tohle:
Využívání silných stránek = spokojenost.

Znamená to tedy, že se člověk VŮBEC nemá snažit zlepšit se ve věcech, které mu nejdou?
Ne. Jde ale o to, věnovat většinu času tomu, co nám jde. Abychom byli jako ryba ve vodě. Ryba se taky většinu života nesnaží přeorientovat na jiný živel. Zkuste Paretův poměr 80-20: 80% času využívat a zlepšovat své silné stránky, 20% času si nechat na odstraňování nedostatků.

S psycho-pozdravem,

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Bavte se a sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *